Pouť ke sv. Antonínu Paduánskému
Poutě
13. 6. v den svátku sv. Antonína (místní pouť)
následující neděli (hlavní pouť)
za 14 dnů druhá hlavní pouť
poslední neděli v srpnu děkovná pouť
poslední sobotu v říjnu dušičková pouť
Mše sv o poutích: 8:00, 9:00, 10:15 h.
Nedělní mše sv. v letním období v 15 hod.
Historie a popis poutního místa
Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek), řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtensteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna: Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi.
V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala nejen k obnově, ale i k další péči o kapli "po všechny časy" (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.
V okolí kaple na rozsáhlých plochách je křížová cesta, studánka se "zdravou vodou" a sochou sv. Antonína. Od obce ke kapli vede lipová alej.
Kaple jednoduchého jednolodního půdorysu není honosnou stavbou, její charakter je dán výzdobou místních lidových umělců, svou jednoduchostí působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru, nad ním je osazen amatérský reliéf Poslední večeře. Nad ním je obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, vznášejícího se nad Blatnickou horou, který namaloval lidový umělec, samouk "pantáta maléř", blatnický kostelník Josef Hán; toto dílo je povýšeno na blatnický "poutní obraz". Význačný tvůrce církevního umění ak. malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova zvěčnil třemi obrazy: na evangelijní straně v presbytáři je to nedokončená skica k obrazu "Smrt sv. Antonína" a nad bočním oltářem Panny Marie svatohostýnské nástěnná malba "sv. Antonín káže rybám". Nad protějším oltářem sv. Josefa je obraz "sv. Antonín káže v Padově" s umělcovým autoportrétem (rytíř opírající se o meč vlevo dole). Obrazy jsou z r. 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína. Zde se konají služby boží pro tisíce poutníků o hlavních poutích, kdy Blanická hora rozkvétá opět krásou slováckých krojů. K této tradici přispívá nejen vnější kolor, ale především víra.
Několik slov o sv. Antonínu Paduánském - knězi, řeholníku a učiteli církve (1195-1231). Původem portugalský šlechtic, žil v době sv. Františka z Assisi, do jehož řádu vstoupil. Pověst divotvůrce a patrona ztracených věcí mu získala mimořádnou oblibu. Jeho život lze shrnout do stručné charakteristiky: chudoba, učenost a velký dar výmluvnosti byly jeho velkými přednostmi. Neplatila tedy pro něho stará latinská sentence: "Učenost bez výmluvnosti je jako meč v rukou ochrnutého a výmluvnost bez učenosti jako meč v rukou bláznivých."
Duchovní správa
Římskokatolický farní úřad, 696 71 Blatnice pod Svatým Antonínkem , tel.: 518331424, titul farního kostela v Blatnici: sv. Ondřej (oltářní obraz od J. Úprky).
Turistické informace pro poutníky
z nejbližší žel. stanice Blatnice - silnící na SV do vesnice Blatnice, - S (ve směru na Ostrožskou Lhotu), Sv. Antonínek - 5 km.
od severu silnicí z Ostrožské Lhoty (autobusem, autem, na kole nebo pěšky)
Další informace
www.sweb.cz/FarnostBlatnice
Článek ze dne: 08.05.2006 . . . [ Rubrika: FARNOST --> POUTE ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
