Zápisy OZ 1925-1939
Život naší obce za 1. republiky - pokračování (podle
zápisů ze schůzí obecního zastupitelstva).
Musím opravit jméno obecního strážníka zvoleného
poslední den r. 1933. Jmenoval se Josef Křápek, pamatujeme
ho ještě jak vybubnovával obecní zprávy Národního
výboru, než byl zřízen obecní rozhlas.
Ještě k osudu obecní cihelny za Starýma horama: Po
odchodu Karla Jalovce z obce r. 1928 byla cihelna pronajata
C. H. Obecní zastupitelstvo často řeší stížnosti, že
platí liknavě, podkopává sousední pozemky nebo že jsou
v objektu kopány hluboké jámy, z nichž se těží „šutr“. Dne
31. 12. 1938 bylo rozhodnuto zrušit mu nájem a cihelnu
znovu pronajmout veřejnou dražbou. V zápisech však už
není zmínka, že by byla znovu někomu pronajata.
Stále víc občanů však staví z „tvrdého materiálu“.
Dovážejí kvalitní pálené cihly třeba až z Hodonína (železnicí
na nádraží do Nové Vsi, potom povozy).
Jako červená nit táhnou se v zápisech schůzí stesky
na špatnou platební morálku našich občanů. Mnozí si od
obce pronajímají pole, dílky na seno, kupují si ovoce na
obecním stromoví, ale s placením otálejí. U některých
jsou peníze nedobytné. Obec pak nemá z čeho splácet
dluhy.
- na schůzi 31. 12. 1935 byl už třetím rokem zvolen
hotařem V. R. s podmínkou, že půlka služného půjde na
jeho dluh obci.
- na schůzi 12. 3. 1938 byl ze 4 uchazečů vybrán tentýž
V. R. jako opatrovatel obecních býků - nutno sepsat s
ním protokol, že z platu zaplatí obci dluh 1000 Kč.
Nepomáhá číst jména dlužníků na schůzích nebo je
veřejně vybubnovat. Upomínky zahazují, jsou-li předvoláni,
nepřijdou.
- na schůzi 11. 3. 1939 (čtyři dni před okupací zbytku
republiky) prohlašuje starosta František Krchňáček,
že „je povinností zastupitelů nabádati občany k dochvilnému
a řádnému placení, když se obec ocitá v tak těžké
finanční tísni“.
- na schůzi 13. 4. 1939 (necelý měsíc po vzniku Protektorátu)
je čtena žádost občanů uličky Chalúpky o zřízení
kanalizace od domku č. 124 po č. 165 (stál u mostu).
Voda tu tekla otevřeným žlébkem. Pokladník František
Radoch upozorňuje, že tito žadatelé dluží obci 1 500 K,
tolik, co by kanalizace stála. Ať zaplatí, přikročí se k nápravě!
Další bod této schůze:
- stanovena mzda 12 K najatým dělníkům za prořezávání
a sbírání housenek na obecním ovocném stromoví a
rozhrabávání krtičinců na obecních trávnících.
Jak se střídali hospodští na nové obecní hospodě?
Prvním byl r. 1930 Jan Šimčík z Hluku. Slibuje po celé
tři roky řádně platit 14 000 Kč ročně, ale už 15. 10. téhož
roku mu obecní zastupitelstvo zamítá žádost o slevu. Dne
18. 3. 1933 byl zvolen nový nájemce František Endrych
(neuspěli Ludvík Šálek a Matouš Těthal). I tento žádá 18.
11. 1933 slevu z 12 700 Kč na 8 000 Kč a chce, aby Obecní
úřad přesídlil z Hasičské zbrojnice na Obecní dům. Sleva
se zamítá.
Dne 20. 1. 1934 vyhlašuje obec nájemné 7 000 Kč a
ze čtyř uchazečů vybírá Josefa Friedricha (neuspěli Fr.
Endrych, Josef Matějík z Velké a Pivovar Uh. Ostroh).
Okresní úřad však volbu zrušil, neboť Josef Friedrich má
v místě svůj hostinec.
Byl oznámen i v tisku výběr zájemců ofertním způsobem
a 11. 4. 1934 se otevíraly obálky. Jan Šimčík z Hluku
nabízí 7 200 Kč, Jarošovský pivovar, Fr. Endrych a Uherskoostrožský
pivovar po 7000 Kč, Jiří Matějík 6 000 Kč a
Vyskočil z Blatnice 6 400 Kč. Nájemcem se opět stal Jan
Šimčík.
Dne 23. 1. 1937 zas vybírá obecní zastupitelstvo nájemce.
Alois Knedla č. 162 nabízí 45 Kč z 1 hl vyčepovaného
piva, 50 Kč dává Matouš Těthal č. 22 a vyhrál.
Na schůzi 27. 5. 1939 řešili žádost holiče Ant. Ratajského
o pronájem nevyužívané jatky a světničky k obývání
na Obec. domě. Za rok mu zvyšují nájem na 40 K za
měsíc. Svoji oficínu (i s háky na pověšení masa) tu měl
ještě dlouho o válce, než si upravil domek č. 207 u lávky
za Friedrichova.
Už za Protektorátu 24. 12. 1939 schválili zastupitelé
hospodského Aloise Knedlu (12 hlasů), který nabízel
6 350 K, druhý zájemce Karel Rychlík dával 6 400 K (4
hlasy). Starosta Krchňáček navrhoval pronájem Jarošovskému
pivovaru za 9 000 K. Na této schůzi přednesl
starosta také možnost zavedení telefonu do Lhoty - asi
33 500 korun nákladu - zastupitelé souhlasí rovněž s přípisem
Okresního úřadu stran elektrifikace obce - zjistit
subvenci.
Dlouho se těšili hasiči na novou stříkačku. Už na
schůzi zastupitelstva dne 4. 4. 1925 odhlasovala většina
částku 25 000 Kč na její koupi. Někteří poukazovali na
nespolehlivost - když dlouho stojí, nelze ji pak nastartovat.
Přítomný člen sboru mlynář Krchňáček se zavázal,
že bude-li stříkačka pořízena, často motor uvede do chodu.
Zakoupena však nebyla.
Naléhavá potřeba nové techniky se projevila při požáru
stodoly Františka Zeleného č. 97 na Kříbě v létě
r. 1937. V té době už netekl Pod kopcem mlýnský náhon
(dolní mlýn neexistoval), voda od horního mlýna se
vracela do potoka z odpadní strouhy z Býčin v prostoru
Starých Zelnic (na Placi, nyní parčík). Hasiči museli na
Kříbě pumpovat při požáru vodu z potoka, který je o několik
metrů níž, což se projevilo nedostatkem vody.
Obec ze známých důvodů plnou cenu zaplatit nemohla,
byly konány sbírky. Na schůzi zastupitelstva 9. 11.
1939 (to už bylo ovšem za Protektorátu) oznámil starosta,
že také Národní souručenství (jediná polit. strana za
Protektorátu povolená) hrálo divadlo ve prospěch hasičů,
že bylo poukázáno 10 000 K firmě Sigmund a během
14 dnů bude nový stroj v ceně 30 000 K odeslán.
Protektorátu povolená) hrálo divadlo ve prospěch hasičů,
že bylo poukázáno 10 000 K firmě Sigmund a během
14 dnů bude nový stroj v ceně 30 000 K odeslán.
Na této schůzi se projednávala také žádost řádu Kapucínů
o povolení stavby ozdravovny v katastru obce na
Kopci sv. Antonína.
Kterým stranám dávali naši spoluobčané při volbách
své hlasy? (podle Historického místopisu Moravy a Slezska
v letech 1848 - 1960, svazek VIII. vydáno 1982).
voličů ČSL AGR KSČ ČSD ŽOS HĹS ČNS NOF
r. 1929 780 346 257 100 25 20 17 3 0
r. 1935 898 317 210 60 21 17 - 21 243
Jak je vidět, mnozí naši občané chtěli radikálně řešit
tíživé socíální problémy. Národní obec fašistická získala
druhé místo hned po lidovcích, kteří bývali tradičně
nejsilnější! Je asi pravda, že nejednu lhotskou domácnost
zdobil portrét gene-rála Radoly Gajdy, vůdce NOF, bývalého
legionáře na Rusi.
Jak dopadly poslední svobodné volby do obecního
zastupitelstva dne 12. 6. 1938? Brzy následovalo
okleštění republiky po Mnichovu, okupace zbytku dne
15. března 1939 a odtržení Slovenska a Podkarpatské
Rusi. Podle Pamětní knihy farnosti: republíkáni dostali
398 hlasů – získali 8 mandátů, lidovci 327 hlasů – 7
mandátů, občanské sdružení 59 hlasů – 1 mandát, komunisti
49 hlasů – 1 mandát, fašisti 41 hlasů – 1 mandát.
Nově zvolení obecní zastupitelé se sešli na volbu starosty,
náměstka a obecní rady dne 11. 12. 1938. Zástupce
dohlédacího úřadu Dr.Jindřich Tkaczík vzal všechny
do slibu věrnosti Česko - Slovenské republice. Přítomni
byli:
Páč Martin č.18, Pavlas Cyril č. 60, Maluš Antonín č.
69, Krchňáček František č. 37, Vaněk František č. 127,
Matuštík Josef č. 15, Páč Josef č. 347, Sládek František č.
44, Maluš Ludvík č. 253, Ratajský František č. 317, Bachan
František č. 331, Turčín Tomáš č. 10, Malušek Jan č.
61, Durna Štěpán č. 191, Radoch František č. 311, Křápek
Stanislav č. 280, Turčín František č. 200, Páč Alois č.
303, (náhradník Kaňa František č. 23).
Volbu řídil pan Martin Páč (nejstarší) náležející k volební
skupině republikánské strany.
Deseti byl hlasy zvolen starostou František Krchňáček,
mlynář.
Volební skupina sdruž. lidových kandidátů se volby
na starostu vzdávají - činí nárok na 1. náměstka - zvolen
Antonín Maluš.
Sdružené kandidátní listiny republikánské strany,
občanské a fašistické si činí nárok na tři radní a zvolili
Františka Sládka, Františka Bachana a Františka Turčína.
Sdružené kandidátní listiny lidové strany činí nárok
na jed-noho radního a zvolili Františka Radocha.
Miroslav Šálek
Článek ze dne: 01.12.2007 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200612 ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
