„TAM NÁS JELO, KAMARÁDE, DESET TISÍC FANDŮ,“
„TAM NÁS JELO, KAMARÁDE, DESET TISÍC FANDŮ,“
vzpomíná pan Malůšek na cesty po fotbalových stadiónech
se Zbrojovkou Brno
Kdo čte náš Obecní zpravodaj, tak jistě ví, že jeden z největších přispěvatelů je pan Antonín Malůšek.
Píše o historii lhotské dechovky, zajímá se o dění na místní faře a v nejednom rozhovoru nám přibližuje zajímavé
Lhoťany. Pan Antonín Malůšek má i velice kladný vztah ke sportu a to k tomu nejpopulárnějšímu – k fotbalu. Společně
se svou manželkou Evou je viděn každou neděli na domácích zápasech lhotských fotbalistů a jeho fandovské
srdíčko bije také pro dnes už druholigové Slovácko. Na zápasy uherskohradišťských fotbalistů má dokonce permanentku
a nevynechá ani jedno utkání. O této nejmasovější hře naší planety jsme si povídali právě s ním, který zná
naše fotbalové stánky od Prešova až po Plzeň.
S PRVNÍM KOPAČÁKEM NA ANTONÍNKU
Vy sám jste hrával fotbal?
Moje dětství bylo zrovna ve válečných letech a jak je
známo, ve Lhotě tehdy ještě nebyl organizovaný žádný
sport, a tedy ani fotbal. My jsme kopali do míče za války
na Mlýnském náměstí, to byla ta plocha kolem dnešního
mlýna.
Už tehdy jste měli kopací míč tkz. kopačák?
Kdepak! To byl jenom takový malý dětský gumový míček.
A s normálním míčem jste se potkal kdy?
Tak to je zajímavé. Bylo to ve válečných letech 1942 -44
a s koženým kopacím míčem jsme hráli poprvé na Antoníčku.
Tehdy tam působil páter Šuránek a navečer byla vždycky
mše svatá pro mládež.
Skončila mše a on nám hodil míč. Každý večer jsme tam
potom hrávali fotbal a páter Šuránek nás vždycky sledoval.
Chodili jste se jako kluci na fotbal dívat?
Ve Lhotě se tehdy ještě nehrálo, tak jsme chodili pěšky
hlavně do Hluku a do Nové Vsi. Do Ostrohu jsme se zase
chodili dívat na hokej.
ZVLÁŠTNÍM VLAKEM NA DERBY DO PREŠOVA
Pamatujete si kdy jste byl poprvé na „velkém“ fotbale?
Určitě. Bylo to v Košicích, tam jsem studoval vysokou
školu. Šli jsme tehdy okolo místního stadiónu s mojí manželkou,
která ale v té době ještě moje manželka nebyla. Od
hřiště se ozýval známý fotbalový rámus a hučelo to tam
jako v úle. Pamatuji si, že Košice hráli zrovna s RH Brno.
Tehdy jsem jí řekl - pojďme se podívat. Ona šla a jí se to
zalíbilo. Od té doby chodila se mnou na fotbal pravidelně,
a stali se z nás obou fotbaloví fandi.
To byla první liga?
V té době se hrála v Košicích druhá liga. My jsme ale
ještě zachytili i jejich postup do první ligy. Vzpomínám si,
že hráli o postup s Prešovem, to bylo derby jak hrom. Na
zápas byl dokonce vypravený zvláštní vlak. A my jsme tím
zvláštním vlakem na to utkání jeli.
Jak to v tom vlaku tehdy vypadalo? Jako dnes, když
jezdí fanoušci Baníku po celé republice?
Kdepak, všechno byla slušné, žádné výstřelky. Nic takového
tehdy nebylo.
ZLATÁ ÉRA ZBROJOVKY BRNO
Po škole jste začal pracovat v Brně, tam už byla slavná
Zbrojovka - v té době jediný prvoligový klub na Jižní Moravě…
Tak to je samozřejmé, že jsme začali fandit Zbrojovce.
Brno se dostalo za éru trenéra Masopusta do velké slávy a
návštěvy byly tehdy okolo třiceti tisíc diváků na zápas. Tehdy
byla v Brně velká fotbalová euforie.
Jezdili jste i ven?
Společně s manželkou jsme jezdili i na hřiště soupeřů,
takřka po celé republice.
Nezapomenu na zápas v Trnavě, kde Brno slavilo titul
(1978). Tam nás jelo, kamaráde, z Brna asi deset tisíc fandů a
my jsme jeli také.
(Podle dobových pramenů se z Brna do Trnavy vypravily
dva zvláštní vlaky a na padesát autobusů. Odhady počtu fanoušků
Zbrojovky jsou různé, ale oscilují mezi osmi a deseti
tisíci. Každopádně brněnské „Už jsme tady!“ a „My jsme tady
doma!“ se rozléhalo celým trnavským stadiónem).
A pořád to bylo bez nějakých problémů mezi fanoušky?
Tak to už bylo horší. V Trnavě žádný incident nebyl, po
zápase nám dokonce domácí diváci tleskali. Ale vzpomínám
si, když hrálo Brno v Plzni, tak začaly problémy už
na cestě tam. Fanoušci popíjeli pivo, často se zastavovalo
a šofér už byl nervózní.
To není nic tak strašného…
Horší to bylo po zápase. Někteří fandové se nedostavili
k odjezdu autobusu a jejich kamarádi chtěli na řidiči,
aby čekal. To byl tehdy takový pevný chlapík, asi čtyřicátník,
a ten se s nimi nemazlil a vyřizoval si to ručně.
Manželka Eva si vzpomíná dokonce na podrobnosti.
Postavil se k autobusu a řekl, že „čekám ještě pět minut a
kdo tu nebude, tak má smůlu. A jestli se vám to nelíbí, tak
si hledejte zubaře,“ (ukázal pěstí k ústům) a za chviličku
už se jelo.
Po titulu mistra ligy hrálo Brno poháry. Jezdili jste
i na tyto zápasy?
Hráli jsme v Maďarsku a soupeřem nám byla Dosza
Ujpest z Budapešti. Tam už jsme nebyli, tam jeli moje
dcera se synem a domů jeli autobusem, kterému chyběly
skla, protože je Maďaři rozbili.
(Citace z tehdejšího tisku: I přes domácí remízu 2:2 se
vypravuje sedm tisíc brněnských fandů do Budapešti. V
druhém poločase, kdy už bylo jasné, že Zbrojovka postoupí,
začínají v hledišti hromadné rvačky mezi diváky. Po
skončení zápasu bitky pokračují a policie natlačuje brněnské
fanoušky do autobusů. Na ty však létá vše co je po ruce,
takže mnozí odjíždějí do Brna sice šťastní z postupu, ale
bez skel v autobusech).
V té době hrával za Baník Ostrava Jan Matuštík ze
Lhoty. Zrovna v Brně měl vážný úraz, byli jste i na tom
zápase?
Byli. Na tom utkání bylo třicet tisíc fanoušků. Že je
Jan Matuštík ze Lhoty jsem samozřejmě věděl. Viděl jsem
i to, že ho ze hřiště odnesli. Až později jsme se dozvěděli,
co se mu vlastně stalo.
Potom už brněnská Zbrojovka zdaleka tak nezářila…
My jsme ale chodili na fotbal pořád. Hodně se zlepšilo
Královo Pole, tak jsme chodili i tam.
Zajímali jste se tehdy o fotbal ve Lhotě?
Věděl jsem, že Lhota v roce 1978 postupovala do I.B
třídy. A co se týče Lhoty, tak v tehdejší Rovnosti byli
trestaní hráči a tam jsem často četl, že Lhoťan Tonda
Hejna, který hrál tehdy za Hluk, byl často trestaný a vylučovaný.
V roce 1990 jste se vrátili do Lhoty a začali fandit
Hradišti a Lhotě, je to tak?
Společně s manželkou jsme současně fandili Lhotě a
Slovácké Slavii. Pamatuji si hlavně na Soldána, kterého
jsem znal z Brna. Chodili jsme na zápasy Synotu a dnes
máme permanentky i na Slovácko.
O FOTBALE VE LHOTĚ
U nás ve Lhotě chodíte také na fotbal. Co říkáte
dnešnímu mužstvu?
Kluci spadli na úplné dno do základní třídy a je úžasné,
že co je vzal trenér Dominik, tak se dostali až tak
vysoko, jak hrají dnes.
On je ale nevzal, on s těma klukama na to dno sestoupil…
Dobře, sestoupil s nimi na dno, ale o to je to přece
cennější, že se samými Lhoťany dokázal zase třikrát postupovat.
Jak teda vidíte lhotský mančaft v letošní sezóně?
Máme velice dobrého brankáře. Ten se mně opravdu
líbí (Soukeník). V obraně samozřejmě Gabriel, ale špatně
nehrával ani Ratajský a Hájek. V záloze jsou dobří
oba Dominici, ale už jsem je delší dobu neviděl hrát (oba
jsou zranění pozn.aut). Někdy hrává dobře ještě Hubík a
Štergenich, ten je navíc rodina (směje se pan Malůšek).
Tito kluci mají určitě na to, aby se udrželi a myslím si,
že za určitých okolností můžou hrát na špici tabulky.
Za jakých okolností?
Pokud se jim bude vyhýbat zranění a budou mít i
trochu fotbalového štěstí. Jak se říká, musí mít dobrou
konstalaci.
Ze Lhoty je to kousek na dnes už druholigové Slovácko.
Jste pravidelným návštěvníkem. Jak vidíte situaci
z pohledu fanouška tam?
Jezdíme společně s manželkou na každý zápas. Máme
dvě pernamentky. Je ohromné mít takovou manželku.
Ona nejenom že na ten fotbal se mnou chodí, ale ona mu
i rozumí (důrazně). Pamatuje si všechna jména hráčů a
okamžitě ví, kdo dal gól. To já ani kolikrát nevím. Je to
úžasná žena.
Myslíte, že se Slovácko vrátí do první ligy?
Platí o nich něco podobného jako o Lhotě. Oni na
to mají, ale potřebují také dobrou konstalaci. Malura
jim řekl - Hoši, nemyslete si, že jenom svým fotbalovým
uměním to vykopete. Tam musí být bojovnost a srdíčko
- a má pravdu.
Projeli jste spolu spoustu stadionů a viděli stovky
fotbalových utkání. Teď bych se zeptal paní Evy, jaký
máte nejhezčí fotbalový zážitek?
V Brně hrál tehdy Prešov, který byl pověstný svým
„prešovským betonem,“ ještě pět minut před koncem to
bylo bez branek a my jsme se už pomaličku brali k odchodu.
Když jsme na stadiónu Za Lužánkami byli až v těch
nejvrchnějších patrech, tak Brno nasázelo Prešovu tři
branky, to vidím jako dnes.
TADEÁŠ – FOTBALOVÁ NADĚJE RODU MALŮŠKŮ
A znáte spoustu fotbalistů. Který je ten nejoblíbenější
a pro vás nejsympatičtější?
Strašně se mně líbil - ještě nedávno byl trenér Slovenské
reprezentace - Dušan Galis. Z mladší generace
je veliký „sympaťák“ Karel Piták (dnes hráč rakouského
mužstva Red Bull Salzburg - pozn. aut.).
A prý chodíte také na fotbal i do Veselí nad Moravou?
Nó, je to tak. Byli jsme tam, je to asi čtrnáct dnů zpátky.
Náš vnuk hraje za žáky Brna a zrovna hráli ve Veselí,
tak jsme se na něj byli podívat. Samozřejmě kluk byl rád
a dokonce dal gól. Z rozhlasu se potom ozvalo - „Branku
vstřelil Tadeáš Malůšek“ - to nás potěšilo.
Ještě se zastavím u vašeho syna. Málokdo ví, že je
fotbalový rozhodčí…
Teď už nepíská, na stará kolena se oženil (Petr 46. let).
Vzal si manželku, která je euro úřednice v Bruselu. Ale
ještě nedávno pískal krajský přebor v západních Čechách.
Potom měl jít pískat divizi, ale to byly větší vzdálenosti,
tak toho nechal.
On má také neobvyklé povolání?
Petr je hudební skladatel a hraje na housle v lázeňské
hudební fi lharmonii. Ale je také pořád velký fanda fotbalu,
zajímá ho hlavně Brno, Slovácko a také Lhota.
Antonín Malůšek 31.5. 1930
Vyučený kovářem. Po vyučení studoval strojní průmyslovou
školu v Břeclavi. Krátce pracoval v kunovickém
Letu, odtud šel do nově otevřené Vysoké školy technické
v Košicích, kde vystudoval s titulem Ing. Poté se
odstěhoval do Brna a pracoval v 1. Brněnské strojírně a
Zetoru Brno. Do Lhoty se vrátil po téměř čtyřiceti letech
v roce 1990.
Ženatý, manžeka Eva – rodačka z východoslovenských
Sečovců, mají spolu čtyři děti. Text a foto: std
Manželé Malůškovi v hledišti stadiónu v Uh. Hradišti
Článek ze dne: 01.12.2007 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200709 ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
