JAK SE VE LHOTĚ HRAJE HOKEJ
Při svém věku snad ještě nejsem žádný pamětník, ale když vidím tyto hokejové fotky, vždycky si vzpomenu, jak se ve Lhotě hrával hokej tak před pětadvaceti, možná i více lety. Žádný asfalt, polétý vodou (samozřejmě díky za něj), ale přímo zamrzlý potok, kdy jeho břehy tvořily naše hřiště. Dodnes v sobě cítím onen fantastický pocit, kdy jsem jako malý kluk pociťoval strach z vody pod nohama a zároveň si užíval okamžiky, kdy puk skončil pod ledem a my se ho snažili dostat ven. Nebo chvíle, kdy všechny hokejky skončily na hromadě, jeden z hráčů se nad ně obkročmo sklonil, zavřel oči a začal hokejky rozhazovat do dvou stran. To napětí, kde která hokejka skončí, poznání, kdo jsou mí spoluhráči a kdo soupeři, byla to vskutku paráda. Moc mi to samozřejmě nešlo, nebyl jsem pro mužstvo žádná posila, ale o to víc jsem si vážil možnosti zahrát si. Hrálo se prakticky bez přestávky, ještě dnes vidím před sebou rychle přicházející stmívání, které jsme my, venkovští kluci, naprosto ignorovali...
Teď už hokej nehraju, vlastně jsem ho naposledy hrál před těmi dávnými lety, ale věřím, že podobné pocity zažívají i ti hráči, ať už mladí nebo starší, kteří si chodí zahrát ve Lhotě hokej v těchto dnech. Asfat neasfalt, potok nepotok...
TEXT: RADEK BARTONÍČEK
FOTO: STANISLAV DUFKA
Článek ze dne: 10.02.2006 . . . [ Rubrika: SPORT --> HOKEJ ]
|
