Některé postřehy z matriky obce
Badatelna v Mor. zemském archivu v Brně je denně
přeplněna zájemci o staré matriky. Hledají své zapomenuté
předky. Většinou známe jen své prarodiče. Čím starší
záznamy, tím je pátrání obtížnější, údajů v nich je málo.
Vždyť ještě v pol. 19. století je třeba zapsáno úmrtí dítěte,
uveden je jeho věk, příčina smrti a jméno otce, ale o matce
nic. Stáří zemřelého uváděl kněz často jen podle údajů
pozůstalých. Byl-li u snoubenců velký věkový rozdíl, tak
si ho upravili.
Nejhorší je to před rokem 1770, kdy nebyly domy v
obci očíslovány. Tam, kde bylo některé příjmení více rozšířeno,
je to pak pátrání přímo detektivní a výsledek je nejistý.
Nevíme kde se konala svatba, kde se jim rodili děti.
Při úmrtí dospělého je často uveden jen věk (o rodičích
nic), povolání ani příčinu smrti kněz nezaznamenal.
U sňatků v té době není uveden věk ženicha a nevěsty,
jen jméno jejich otce, buď žijícího nebo zemřelého. Je
uveden stav snoubenců, na př. počestný mládenec nebo
vdovec, počestná panna či vdova (slova počestný, počestná
- lat. Honestus, honesta bývají občas dodatečně přeškrtnuta,
to když pan farář zjistil, že přišli křtít nějak brzy
po svatbě!!).
Z uvedených příčin se proto velice těžko identifi kují
osoby, které hledáte.
Víme, že na obou lhotských mlýnech r. 1753 byli mlynáři
Mazurové (Terez. katastr).
Dne 1. IV. 1765 zemřela ve Lhotě Anna, žena Jana Mazura
mlynáře, stáří 60 let. Byla to manželka Jana Mazura
na jednom ze dvou mlýnů na dolním konci (viz Josef. katastr
r. 1785, čp. 88)? Snad ano, protože v matrice sňatků
čteme, že 27. V. 1765 si počestný vdovec Jan Mazur (měl
asi 40 roků),mlynář, vzal počestnou pannu Apollonii po
zesnulém Mikuláši Malušovi usedlém ve Lhotě. Jak se tomuto
manželskému páru rodily a umíraly děti po r. 1770,
to už můžeme snadněji sledovat díky číslům popisným.
V matrice zemřelých nacházíme ještě tyto starší zápisy:
4. II. 1756 zemřela Anna Mazurová, mlynářka, věk 62
roků a dne 14. II. 1756 zemřel Jan Mazur, mlynář ostrolhotský,
58 let starý. Bylo to na horním nebo dolním mlýně?
Byla to stará mlynářka, vdova nebo to byli manželé?
To je těžké zjistit.
V matrice sňatků je zápis, že 28. I. 1753 si počestný
mládenec Jan po zemřelém Janovi Sykorovi z Louky (Joannem
Sykora Luka) vzal počestnou vdovu Alžbětu po
zemřelém Janovi Mazurovi z Ostr. Lhoty. (Není tu slůvko
„mlynář“, ale asi se jedná o Jana Sekoru, který byl r. 1785
- viz Josef. katastr - mlynářem na druhém ze dvou dolních
mlýnů č. 87). V matrice zemřelých jsou zápisy, že 7. IV.
1759 zemřela Rosina, dítě Jana Sykory usedlého (incola)
ve Lhotě, 10. IX. 1760 zemřel Jan, dítě Jana Sykory a 23.
XII. 1761 zemřel Pavel, syn Jana Sykory, mlynáře, věk 1 a
půl roku. Stal se Jan Sykora mlynářem až r. 1761?.
Jestli byl Jan Mazur, nebožtík vdovy Alžběty (co si ji
vzal Jan Sykora) mlynářem ve Lhotě, těžko zjistit. Možná
neuvedl farář slůvko „mlynář“ jen proto, aby se mu zápis
vešel na jeden řádek.
Další zápis s poznámkou „mlynář“ (molitor) najdeme
až o 30 let dál do minulosti: Dne 22. VIII. 1722 zemřel ve
Lhotě Jan, mlynář, věk 21 roků s poznámkou „přišedší“.
Asi to byl vyučený mlynářčík na vandru, krajánek. Přišel,
zemřel tu, pochovali ho, neznali ani jeho příjmení.
Při hledání v matrice zemřelých jsou zarážející údaje
z měsíce července 1725. Pro srovnání poslouží počty pohřbů
za několik měsíců (dohromady všech tří obcí - Velká
Blatnice, Malá Blatnice a Ostr. Lhota):
V květnu celkem 5 pohřbů, v červnu už 16. V červenci
19 a to jen samé děti!! Z nich 12 bylo ze Lhoty, z toho 8
úmrtí šlo po sobě, v jednom sledu! V srpnu pak 10 pohřbů
(také i dospělí), v září 5, v říjnu 4, v listopadu 6 a v prosinci
2 pohřby. Tehdy neuvedli příčinu smrti, nevíme jaká epidemie
uprostřed léta děti zkosila.
Nemáme žádné písemnosti, které by osvětlili existenci
školy v obci. Díky záznamům v matrice ji můžeme upřesnit:
Dne 25. 1. 1773 se ve Lhotě žení učitel (Rector loci)
Antonius Prchly, syn ? Prchlého, učitele z Kunovic (Rectorus
Kunovicensis), bral si Marinu, dceru po zemřelém
Vavřinci Nemravovi z Hluku.
Rok nato se jim narodila dcera, za dva roky syn. Za
kmotra jim šel Jiří Pavlas, kaplan a kooperátor z Ostrohu.
Dcera Kateřina jim ale zemřela 9. 12. 1776 – otec Anthony
Prchly, Scholiarcha (učitel).
Tyto radostné i smutné události se odehrávaly v č. 67.
Dnes je na tomto místě pod kostelem pošta, cukrárna, v
poschodí a v podkroví byty. Roku 1773 však měla tu stojící
místní škola asi jen jednu učebnu a skromný byt pro
učitele. Přestavěna, rozšířena a opatřena poschodím byla
až po roku 1850.
Miroslav Šálek
Článek ze dne: 01.01.2008 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200603 ]
|
