XVIII. část – Poslední období hudby vedené Františkem Kaucem
Úvod
V minulém Zpravodaji jsem se zmínil, jak je pro mě obtížné
psát o posledním období působení hudby OB vedené
Františkem Kaucem, v níž jsem od roku 1956 nehrál už ani
v době prázdnin. O této hudbě není v žádné kronice ani
v novinách (až do r. 1976) ani řádek a z těch hudebníků, co
v ní hrávali v padesátých a šedesátých letech, už žije jenom
pět. Nejhorší je, že informace těch, co ještě žijí a hráli jen na
začátku nebo jen na konci tohoto období, nejsou jednotné.
A není proto divu, že dříve publikované informace o historii
Kaucovy kapely je třeba ještě upřesnit a doplnit. Zdá se,
že zachycení historie dalších lhotských hudeb bude snažší,
zejména pokud jde o Rozmarýnku. Kdo, kdy a jak dlouho
v ní hrál lze vyčíst z pokladní knihy precizně vedené Antonínem
Bartošem.
1. Zřizovatelé hudby vedené Františkem Kaucem
Podle vzpomínek nejstaršího dosud žijícího muzikanta
Jaroslava Vaňka, který působil v Kaucově kapele od roku
1942 (s přestávkou nuceného pracovního nasazení v Polsku
v letech 1943-1945) až do jejího sloučení s Rozmarýnkou,
o němž bude příště zmínka, měla tato hudba tyto
zřizovatele:
do roku 1953 – hudba Františka Kauce vlastnícího kapelnickou
živnost
1953 až 1967 – hudba Osvětové besedy (OB) řízená
Františkem Kaucem
1967 až 1971 - podniková hudba okresního stavebního
podniku (OSP)
1971 až 1977 - hudba Jednotného zemědělského družstva
(JZD)
a) Hudba osvětové besedy
Proč hrála slovácká hudba s kapelníkem Kaucem od
roku 1953 pod OB, je uvedeno v předminulém Zpravodaji.
V dubnu 1967 byl ve Slovácké Jiskře publikován rozhovor
s kapelníkem Františkem Kaucem o jím řízené dechovce.
V rozhovoru mimo jiné uvedl: Hudba OB má 28 členů, další
lhotská dechovka vedená Františkem Žajdlíkem jich má
jen 12. Na poslední redaktorovu otázku: „Jaké máte přání?“
odpověděl: „Jako slovácká kapela chceme i nadále propagovat
slovácké písně, tance a zvyky a samozřejmě i naši obec.
Přál bych si, aby každý člen souboru nadále pilně cvičil a
pravidelně docházel na zkoušky a tím zvyšoval uměleckou
úroveň nejen svou, ale i celého souboru. Škoda, že ze strany
některých místní činitelů není větší podpora.
Za tři měsíce po zveřejnění rozhovoru byl vedoucí hudby
písemně požádán, aby do tří dnů předložil zřizovateli
vyúčtování a pokud tak neučiní, bude to oznámeno nadřízenému
orgánu, který může hudbě zastavit činnost.Jak to
dopadlo, dnes už nikdo neví. Jisté je, že v uvolněné atmosféře
před Pražským jarem si hudba našla nového zřizovatele.
Že někteří Kaucovi muzikanti za tím viděli snahu Žajdlíkových
muzikantů zlikvidovat konkurenci, a že se kvůli tomu
pořádně pohádali, není třeba dodávat.
b) Podniková hudba okresního stavebního podniku
Nového zřizovatele domluvil stavbyvedoucí Jaroslav
Vaněk, který byl v OSP Staré Město v té době zaměstnán.
Změna zřizovatele měla prakticky vliv jen na to, že muzikanti
již nemuseli hlásit kde a kdy budou hrát vedení OB,
ale vedení OSP a v případě, že zřizovatel měl v té době také
akci, museli mu samozřejmě dát přednost. Na 1. Máje již
lhotští muzikanti nevedli v průvodu občany Lhoty, ale zaměstnance
OSP, mezi nimiž byla řada lhotských zedníků,
tesařů a dalších řemeslníků potřebných na stavbě.
Že Kaucova hudba se vždy starala o dorost dokazuje
snímek z r. 1967, na němž jsou i dva klarinetisté školou
povinní a to Ant. Dominik a Jan Galuška.
c) Hudba JZD Ostrožská Lhota
Předseda místního družstva František Skopal se v roce
1971 dohodl s kapelníkem Františkem Kaucem, pracovníkem
družstva, že když se družstvo stane zřizovatelem jím
vedené hudby, že jí v krátké době zakoupí nástroje s nízkým
laděním. Rok přechodu hudby JZD z vysokého ladění na nízké
se zatím nepodařilo zjistit. Jisté je, že na pohřbu Antonína
Hejny v roce 1972 ho ještě neměla. Dokazuje to fotografie, na
níž nehraje společně s novoveskou kapelou a s dalšími hostujícími
muzikanty, kteří již měli modernější nástroje.
Nový zřizovatel umožnil kapele s velkým obsazením
zkoušet v družstevní jídelně, což přivítali jak muzikanti, tak
vedoucí pohostinství. Hluk 28 muzikantů natlačených v
„malé“ (určené jen pro karbaníky a výborové schůze spolků)
byl blízký stům decibelů. S novou zkušebnou nebyli spokojeni
jen ti, co potřebovali k hraní také „pohonnou hmotu“.
2. Složení hudby
Složení hudby v roce 1955, čili v době, kdy kapela začínala
hrát pod OB, je v minulém Zpravodaji. Jak za deset
let hrála omlazená dechovka v malém obsazení na hodech
v Rokytnici u Slavičína je vidět z fotografie.
Klarinety:
Fr. Miklíček, Družstevní 338 (1909-1980)
Jiří Turčinek, Podsedka 113 (
Josef Pavelka, Lánová 271 (
Křídlovky:
Jan Matuštík, Zahrady 369 (1907-1980)
Ladislav Zelený, Kopec 55 (1938)
Baskřídl.:
Jaroslav Vaněk, Kříb 7 (1921)
František Kauc, Kostelní 178 (1909-1988)
Trubky Bohuslav Páč, Hájek 264 (1928-2002)
Josef Malůšek, Kostelní 61 (1926)
Trombóny:
Josef Bartoš, Kostelní 178 (
Basy:
Jan Páč, Řádek 408 (1926-1996)
Buben:
Boh. Štajnoch, Podsedka 230 (1919-1999)
Poznámka: V malém obsazení se muzikanti střídali. Je pravda,
že svobodní byli většinou rádi, že mají víkend volný, a že
starší by zase raději hráli, zvláště když se hrálo na svatbě nebo
na hodech.
Na výroční schůzi místního JZD 27. ledna 1977 účinkovala
hudba JZD Ostrožská Lhota naposledy. Existuje seznam
všech hudebníků, kteří se této poslední hry zúčastnili. Družstevníkům
tehdy vyhrávali:
Flétna:
Robert Chmela, Lideřovice (1911- 1981)
Klarinety:
Jan Galuška, Dědina 24 (1955)
Valíček, Uherský Brod
Fr. Pavelka ml., Kopec 53 (1932-2006)
Josef Pavelka, Lánová 271 ( 1947-1978)
Antonín Dominik, Záhumní 357 (1954)
Křídlovky:
Antonín Bartoš, Záhumní (1944)
Václav Turčín, Družstevní 381(1945-2000)
Miroslav Maluš, Uherský Ostroh
Baskřídl.:
Jaroslav Vaněk, Kříb 425 (1921)
Jan Turčínek, Řádek 397 (1952)
Ladislav Žajdlík, Lánová 300 (1959)
Jan Kučera, Ostrožská Nová Ves
Trubky:
Bohuslav Páč, Hájek 264 (1928 – 2002)
Fr. Pavelka st., Lánová 271 (1909-1989)
Jindřich Páč, Řádek 196 (1951)
Trombon:
Josef Bartoš, Lánová 365 (1942-1995)
Bastrubka:
Vlastimil Křápek, Hájek 324 (1926-1985)
Basy:
Jan Páč, Řádek 408 (1926-1996)
Václav Zajíc, Kříb 141 (1953)
Václav Staufčík, Kříb 425 (1950)
Buben:
Stanislav Novák, Kříb 133 (1924-1996)
Činely:
Emanuel Dolák, Uherské Hradiště
Bubínek:
František Tvrdoň. Popovice
Zpěváci:
Marie Matuštíková – Antonín Bartoš
Alena Štajnochová – Václav Turčín
Posledním oficiálním vystoupením Hudby JZD byl koncert
v luhačovických lázních 27.května 1977. Potom začalo
(po dohodě MNV a JZD) jednání o sloučení hudby JZD
s hudbou OB vedenou Františkem Žajdlíkem, které bude věnován
XX.díl seriálu.
2. Repertoár
V posledním období hudby vedené Františkem Kaucem
se repertoár tanečních a pochodových skladeb postupně
měnil, lépe řečeno rozšiřoval, protože Vackovy, Waldaufovy,
Poncarovy, Vejvodovy polky, valčíky a tanga, která nadchla
předchozí dvě generace, po půlnoci vždy oživila zábavu, pokud
se jí zúčastnily také starší ročníky. Mám na mysli: Jetelíček
u vody, Až se jednou potkáme, Padla facka na sále, Zelené
háje, Sen lásky, Už kamarádi pomalu stárnem, Nikdy se nevrátí
atd. Samozřejmě, že z večera se hrály polky a valčíky nových
skladatelů, zvláště Blahoslava Smišovského a Ladislava
Kubeše. Když koncem šedesátých let měla obrovský úspěch
Slabákova kapela Moravanka, snažily se ji schopnější kapely
napodobit. Pokoušely se o to i lhotské kapely.
V menším obsazení se nadále hrály pořád oblíbené Kmochovy
pochody, ve velkém obsazení Kaucova dechovka upřednostňovala
Reňákovy pochody. V jeho nejhranějším pochodu
Na shledanou Slovácko! dává skladatel (ze Strání) možnost
vyniknout všem nástrojovým skupinám. (Blatnická dechovka
ho v posledních letech hrává na každé pouti po hlavní mši.)
Vzhledem k tomu, že od poloviny šedesátých let hrával
na tanečních zábavách poměrně často Hejnův džez, musely
mít i dechovky v repertoáru několik nejoblíbenějších písní.
Písně Paloma Blanka, Kocour Číro, Hastrmane, tatrmane a
Hádej mámo zpíval se zpěvákem celý sál.
Repertoár koncertních skladeb, které lze hrát jen ve velkém
obsazení, se v podstatě nezměnil. Nebyl k tomu důvod.
Číslové valčíky, např. V říši pohádek, Na stříbropěnném Labi
a Pomněnky se hrávaly na koncertech a v rozhlase již za první
ČSR, tzn., že v sedmdesátých letech je už skoro nikdo neznal.
Nemluvě o pochodu Alten Kamaraden, který byl, jak
název napovídá, složen pro c. k. rakouské vojenské hudby.
Směs Slovácko ve zpěvu a tanci měla v repertoáru jen Kaucova
muzika. Protože tyto a další sklady hráli muzikanti téměř
zpaměti, mohli se zaměřit jen na intonaci a dirigenta.
3. Štace
Všechna místa, kde hudba řízená Fr. Kaucem hrála, zaznamenána
nejsou. Existuje pouze seznam vesnic a měst,
v nichž kapela v letech 1958 až 1977 hrávala. Na seznamu
jsou pouze vystoupení, která sehnal Jaroslav Vaněk, zaměstnanec
okresního stavebního podniku a pokladník hudby.
Z něho je vidět, že o hudbu hrající pod různými zřizovateli,
byl trvalý zájem. Nutno podotknout, že od šedesátých let se
malé kapely, pokud se jejich úroveň díky zapojení profesionálů
podstatně nezvýšila, rozpadávají. To se konkrétně týká
kapel ve Stříbrnicích, Blatničce, Boršicích, Uh. Ostrohu, Ostrožské
Nové Vsi a jinde Později některé jezdily a dosud jezdí
hrát na hody a zábavy do Lhoty.
Z Vaňkova seznamu, sestaveného podle pokladního sešitu,
vyplývá, že v letech 1958 – 1970 Kaucova hudba hrála
v malém a velkém obsazení na hodech, svatbách, plesech a na
různých slavnostech: 14x ve Strážnici (naposledy v r. 1969),
12x ( od r. 1958 do r. 1970 každý rok) na hodech v Rokytnici,
11x ve Zlechově, 7x ve Stříbrnicích (naposled v r.1968).
6x v Tupesích, 5x v Jalubí, 3x v Hluku (dožínky a dobírky),
Želči, Babicích, Kněždubu a Brodku u Přrova, 2x v Budišově,
Blatničce, Boršicích, Spytihněvi, Šumicích, Slavičíně, Drslavicích,
Uh. Ostrohu a Kostelanech, 1x v Ostrožské Nové Vsi
(na plesu ČSZ v r.1968), Hrozenkovu, Nedachlebicích, Kunovicích,
na Žitkové, Záhorovicích, Lipově, Tasově, České
Lípě (1966), Otaslavicích, Bohuslavicích, Žďáru n/Sáz., Znojmě,
Mařaticích, Starém Městě (ČSL), Luhačovicích (ples),
Osvětimanech, Ostravě-Třebovicích a Huštěnovicíh.
Z odpovědi na dopis JZD Mír Uh. Hradiště z 10. srpna
1978, týkající se vrácení hudebních nástrojů s nízkým laděním,
se dovídáme na kolika akcích JZD Ostrožská Lhota jeho
hudba (před sloučením družstev) zdarma účinkovala. (Informace
jsou zřejmě vytaženy z pokladního sešitu.)
- Výroční schůze JZD (1971)
- Dobírka- ples JZD (v letech 1972 až 1976 každý rok,
hudba hrála v kroji)
- Vítání delegací a zábava (1972 až 1976 každý rok,
hudba v kroji)
- Stavění máje v JZD (1972až 1976 každý rok)
- Prvomájový průvod v Uh. Ostrohu (1972 až 1976
každý rok)
- Oslava 25. výročí JZD (1974)
- Celostátní dožínky v Brně (1975)
- Koncertování ve třech obcích JZD Mír při volbách
(1976)
Navíc členové hudby brigádnicky odpracovali při sběru
cibule 120 hod.
Od poloviny roku 1976 hrála hudba JZD na těchto akcích:
Polešovice-10.7., Prusinovice-17.7., Lhota (hody)-24.7.,
Lipníkn. B. 7. 8.,
Luhačovice-11,9., 25.9.odp., 24. 10., 14. 11., Lhota (vinobraní)-
25.9., Lhota (vyhrávání před domy legrůtů)- 26. 9.,
Lhota (svatba J. Turčínka)-9. 10., Medlovice (hody)- 16. a 17.
10., Tučapy (hody)-6.a 7. 11., Lhota (svatba Hanáčka)-13.11.,
St. Město-19.11., Kostelec-27.11., Zlaté Hory- 31. 12.
Akce v r. 1977 (do 19. 7.):
Plesy ve Lhotě: každou sobotu od 8. 1. do 5. 2., Vlčnov
(ples)- 12. 2., Suchov-19.2., Luhačovice- 20. 2., 12., 3., 21. 5.,
25. 6.a 23. 7. Uh. Hradiště-30. 4., Podhoří-28. 5., Lhota (svatba
muzikanta Lopaty), St. Město-8.7., Lhota-9. 7., Opava- 19.7.
V pokladní knize, z níž byly akce vytaženy, nejsou pohřby
(evidoval je kapelník- varhaník) ani hry zdarma. Během roku
hudba vystupovala 36 krát. Když k tomu připočteme v průměru
asi 12 hraní na pohřbech, hraní na církevních slavnostech
a jiné akce zdarma, vychází hraní na každý týden, což
svědčí o velké oblibě této kapely. O to těžší bylo slučování
lhotských kapel, o jehož přípravě se už začalo šeptat.
Na závěr kapitoly Kaucova muzika uvádí autor a jeho informátoři
jména všech muzikantů, kteří v ní od jejího založení
(1935) až do zániku (1977) hráli:
Flétna: Robert Chmela, Učitel z Lideřovic
Klarinety: Josef Vlk, František Miklíček, Jiří Turčínek, Josef
Žajdlík, František, Josef a Miroslav Pavelkovi, Jan Pavlas,
Jan Galuška, Antonín a Vladimír Dominikovi, Stanislav a
Zdenek Vlkovi. Hosté: Ludvík Popelář, Blatnice, Valíček, učitel
hudby, Rudolf Broda, S. Vodný a Vladimír Vyskočil
Jan Galuška, Antonín a Vladimír Dominikovi, Stanislav a
Zdenek Vlkovi. Hosté: Ludvík Popelář, Blatnice, Valíček, učitel
hudby, Rudolf Broda, S. Vodný a Vladimír Vyskočil
Křídlovky: Antonín Bartoš st., Jan, Josef a František Matuštík,
Josef Vaněček, Frant. Žajdlík, Václav Bajgart, Jaroslav
Křápek, Ladislav Zelený, Ant. Bartoš ml., Václav Turčín a Miroslav
Maluš. Hosté: Josef Kozumplík, Kozojitky a Josef Břečka,
Lideřovice,Bačík, Tvarožná Lhota, Petratur a Soviš , Blatnice
Baskřídl.: František Kauc (ve velkém obsazení- dirigent),
František Kotačka, Jaroslav Vaněk, Josef Filípek, Vlastimil
Křápek, Josef Machala, Jan Turčínek a Ladislav Žajdlík. Hosté:
Josef Vyskočil, Blatnice a Jan Kučera, Ostrožská Nová Ves.
Trubky: František Pavelka st., Štěpán Zámečník, František
Blahuš, Bohuslav Maůšek, Josef Malůšek, Bouslav Páč a
Jindra Páč. Host: Píštěk, Blatnice
Horny: Antonín Kaňa, Tomáš Žajdlík a Jan Křápek. Host:
Ja Peprníček. Ostr. Nová Ves
Trombony: František Vlk, Antonín Malůšek, Josef Kauc,
Josef Bartoš (z Lánové) a Josef Bartoš (z Kostelní)
Basy: Martin Bachan, Antonín Kauc, Cyril Pavlas, Jan
Páč, Václav Staufčík a Václav Zajíc. Hosté: Josef Zalubil, Ostr.
Nová Ves a František a Jan turčínovi, Hluk
Bubeníci: Josef Vaněk, Bohuslav Štajnoch, Zdeněk Křivák,
Václav Malůšek, Stanislav a Josef Lopatovi a Stanislav Novák
Malí bubeníčci: František Žajdlík, Bohuslav Dominik a
Václav Kotačka Hosté: František Tvrdoň, Popovice a Emanuel
Dolák, Uh. Hradiště
Zpěvačky: Alena Malůšková (Zimová) a Marie Matuštíková
(Míšková)
Podle fotografií, podkladů a vyprávění Jaroslava Vaňka,
Antonína a JosefaBartošových a Ladislava Zeleného
zpracoval: A. M.
Článek ze dne: 01.02.2008 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200609 ]
|
