Stalo se před 85 lety
Výsledek sčítání v roce 1921 zaznamenaný v obecní
kronice: „1 476 obyvatel žije ve 308 domech. Dvě osoby
jsou bez vyznání, všichni ostatní jsou katolíci. V obci jsou:
dva mlynáři (horní mlýn vlastní František Krchňáček,
dolní – Jan Machala) tři kováři: František Válek, čp. 287 ,
Jakub Bachan, čp.239 a Jan Hlůšek, čp. 168, který pracoval
v kovárně zemřelého švagra Františka Machaly, čp. 256,
dva obchodníci: Jakub Haas, čp. 117, Josef Fojta, čp. 70
(měl také řeznictví), Jan Křivák, čp. 203 (v letech 1915 až
1922, kdy nebylo co prodávat, byl obchod zrušen a jeho
majitel byl obecním strážníkem). V době války zanikly
také obchody v domech čp. 35 a 57. V domě Antonína
Vaněčka, čp. 36 je zaznamenána jen hospoda, obchod byl
otevřen později. Obecní hospodu a řeznictví měl v nájmu
Josef Matocha z Nivnice. V obci byli čtyři ševci a jeden
příštipkář, který boty nešil, pouze je opravoval a jeden
krejčí v domě čp. 68a. Porodní babkou byla Anežka Pavlasová,
čp. 90, jejíž pokračovatelkou byla dcera Albína,
známá pod jménem Bělinka.
U stavitele Josefa Šuty v Uherském Ostrohu pracovali:
polír, 4 zedníci, 8 pomocníků a 12 zednických učňů. (Poměrně
velký počet Lhoťanů zaměstnaných u této firmy
lze vysvětlit tím, že první manželka stavitele - Ambrožová
byla Lhoťanka. Na velkostatku Obora bylo zaměstnáno 8
osob. V obci bylo 38 zemědělských nádeníků, kteří měli
i svá políčka. Provoz obecní cihelny za Starýma horama,
jejímž posledním předválečným nájemcem byl František
Rychlík, čp. 308, zatím nebyl obnoven. Obecní zastupitelstvo
schválilo odprodej jen šop a pece a neobydlený domek
ponechalo k nahodilé potřebě.
Dne 5. července byl na Velehradě vysvěcen na kněze
Josef Bachan, čp. 25. Spolu sním byli vysvěceni jen dva
jeho kolegové – tak slabý byl dorost kněžský.“
Školní kronikář zaznamenal: „V Rusku panuje hlad,
bolševizmus zkrachoval úplně, ale naši bolševici ještě neprohlédli.
I u nás chtěli pomocí revoluce zvrátiti vládu a
zavést vládu sovětů, ale pokus selhal. Co šlo v Rusku, nejde
u nás! Jiná kultura, jiné poměry! Náčelníci revoluce pochytáni,
postaveni před soud a pro velezradu odsouzeni.
Tak revoluce sovětů v úplném zárodku udušena“.
Na zvláštní veřejnou schůzi obecní rady byli pozváni
rodiče dětí školou povinných: „V úvodu schůze seznámil
starosta Josef Turčín přítomné s přípisem okresního úřadu,
aby se obecní rada, dle příkladu jiných obcí, vyslovila
pro zrušení úlev ve školní docházce zavedených v době
válečné. Opatrní členové rady, aby si to u občanů před
obecními volbami nepokazili, nechtěli sami o tak choulostivé
záležitosti rozhodovati a proto svolali rodiče, aby
oni rozhodli. Rozhodli tak, jak se dalo očekávati: úlevy
zachovat !“
Rychlý diferenciační proces v sociálnědemokratické
straně vedl k založení Komunistické strany Československa,
jejíž předsedou se později stal Klement Gottwald.
V obci byla založena Československá strana lidová.
Vzhledem k tomu, že kronika této strany se ztratila, nejsou
zakládající členové známi.
V tomto roce se poprvé slavil 1.květen jako národní
svátek práce. Ze školní kroniky sr dovídáme: „Lidé se k
němu staví stejně jako ke svátku 28. října. Školní mládež
byla ve škole poučena o významu tohoto dne. Zvlášť bylo
zdůrazněno, že vedle práce tělesné jest také práce duševní,
bez které by nebylo žádného technického, vědeckého,
lékařského, uměleckého, kulturního a jiného pokroku. A
proto svědčí to o velké omezenosti duševní, když některé
vrstvy lidu prohlašují, že jen práce tělesná je hodná cti, je
potřebná a užitečná, kdežto práci duševní naprosto neuznávají,
ba jí opovrhují.“
Na ilustrační fotografii jsou děti narozené v roce 1908,
které končí obecnou školu. Dnes už nikdo nežije, a je škoda,
že se nepodařilo zjistit jméno ani jednoho z nich.
Výňatek z připravované knihy o Ostrožské Lhotě,
kap. „První ČSR“.
Článek ze dne: 01.02.2008 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200609 ]
|
