Život naší obce za 1. republiky
V době 1. světové války výstavba v obci stagnovala. Brzy
po vzniku republiky se však stavební ruch znovu obnovil.
O tom by nás mohly přesvědčit výsledky sčítání obyvatel z
roku 1930 (sčítací archy jsou však uloženy v archivu v Praze).
Bylo spo-čítáno 1379 obyvatel a 361 domů (z Histor.
místopisu Moravy Slezska 1848 - 1960, svazek VIII, vydáno
1982). V Pamětní knize farnosti ThDr. Rudolf Šimon uvádí,
že z toho počtu je 19 neo-bydlených, k sčítaným osobám
přidává ještě 125 (42 osob bylo v tu dobu ve Zlíně u Bati, 83
jinde). Od sčítání r. 1921 (309 čísel) přibylo tedy 52 domů.
Začátkem roku 1923 vyhořel horní mlýn. Podle plánů
fy Leopold Kašpar ze Senice u Olomouce byl přestavěn na
moderní mlýn.
Byl zkolaudován 19. 8. 1925 a počítalo se s pohonem
od vodního kola, ale za dva roky byla instalována turbína.
Aby mohl mlít i při nedostatku vody, mohl být poháněn i
motorem na dřevoplyn.
Zmodernizovaný horní mlýn Františka Krchňáčka nedal
asi spát majiteli dolního mlýna, až se odhodlal k zoufalému
činu. Nechal si mlýn zapálit svým zaměstnancem, aby
získal plnění od pojišťovny, jenže to bylo vyšetřeno. Mlynář
Bahner prodal pak vodní právo mlynáři Krchňáčkovi a
dolní mlýn po staletích existence skončil. Později zmizela i
mlýnská strouha, která oba mlýny od r. 1847 spojovala.
Poznatky o životě v obci můžeme čerpat i v zápisech
schůzí Obecního zastupitelstva 1925 - 1940 (a v jiných písemnostech
- SOkA Uh. Hradiště). Poznáme jaké problémy
řešili, o co usilovali, z čeho sešlo. Volených zastupitelů bylo
18 a schůzovali (zvláště v zimě) velice často. Pravidelně byly
schůze i posled-ní den roku, kdy (mimo jiné) byli schvalováni
původní obecní služebníci pro příští rok nebo byli
voleni jiní. Obec si plati-la 4 hlásné (ponocní) s ročním platem
2 000 Kč (dohromady), obecního strážníka (policajt) a
polního hlídače (hotař) s platem 1 200 Kč (na podzim do
sklizení ovoce najímala na 2 měsíce pomocníka polního
hlídače). Pokud hotař někoho přistihl při krádeži, náležela
mu polovina pokuty, druhá polovina šla na chudinský fond.
Policajt dostal od předvedeného provinilce 5 Kč. Od roku
1928 přibyla hotařovi navíc povinnost vyčistit a udržovat
všechny studánky v katastru. Služebníci dostávali novoročního
50 - 100 Kč, příspěvek na obuv, policajt vysoké boty.
Odměna strážníkovi Janovi Křivákovi (roku 1927) navíc za
roz-žíhání lamp v obci byla 350 Kč. Jestli tyto silvestrovské
schů-ze končily oslavou nového roku uvedeno není.
Někdy volili také nového hrobaře nebo kostelníka (18.
1. 1927 zvýšili kostelníkům Cyrilu Malůšovi a Janu Lopatovi
plat z 500 na 7OO Kč).
Naši snaživí a spořiví rolníci ve svobodném státě chtěli
lépe zhodnotit výsledky své práce. Mlékařské družstvo
Hospodář už r. 1924 postavilo mlékárnu (č. 320, v místě
dnešní prodejny Jednota), 1m2 stav. místa prodala obec za
24,50 Kč. V témže roce uvedlo do provozu mlék. družstvo
Rolník mlékárnu na Podsedkách (č. 321, vedle budovy nové
radnice s hasičskou zbrojnicí, nyní je ta budova zbourána).
V obou mlékárnách byly i prodejny smíšeným zbožím.
Obecní zastupitelstvo dne 10. 5. 1925 jednohlasně zamítlo
příspěvek 1 000 Kč na pomník padlých, prý „celá řada
žen bere nezaslouženě rentu po padlých, vesele a bez žalu
žijí po boku jiných mužů a ani by si nepřála jejich návrat“.
Teprve po roce se jim to „rozleželo“ a příspěvek schválili
(pomník od fy Spáčil - Hořínek, Olomouc za 14 tisíc korun
byl posvěcen 20. 9. 1925, postaven z iniciativy Josefa Šuránka,
tajemníka lidové strany v Brně (rodák z č. 28), Jana
Křápka, rolníka č. 12 a Františka Vaňka, rolníka č. 104).
Roku 1925 bylo utvořeno v obci Vodní družstvo (Vodní
kniha, SOkA Uh. Hradiště) s předsedou starostou obce
Jakubem Mazurem (č. 24), které s přispěním státu provedlo
normální drenáží od-vodnění 130 ha s cílem zvýšení
výnosů. Bylo to v tratích Za humny, Přední hony, Druhé
hony, Pod kaplí, Díly a Kráčiny. Kolaudace 11. 12. 1929,
skutečný náklad byl 346 921 Kč. Betonové vyústění drenáží
ještě dnes nacházíme na okrajích žlebů.
V září 1925 projevili zájem o koupi nebo nájem obecní
cihel-ny František Rychlík (bývalý nájemce) a Karel Jalovec
(Nová Říše u Dačic). Byla pronajata posledně jmenovanému
za 500 Kč ročně na 6 let. Nový nájemce pálí cihly
(podle vyprávění) na provizorních železných roštech, cihly
nejsou kvalitní. R. 1927 ře-ší obecní zastupitelstvo stížnost,
že odkopáváním hlíny poškozuje sousední pozemek. Starosta
sdělil, že nájem dosud nezaplatil. V dubnu 1928 byl
nájemce přistižen při polním pychu - pokuta 10 Kč. Dne 2.
června 1928 uvážilo obecní zastupitelstvo stížnosti polního
hlídače na Karla Jalovce - hrubě porušuje nájemní smlouvu
- jeho kozy dělají škodu na okolních pozemcích - vinu neuznal.
Dostal tříměsíční výpověď. Domek v cihelně byl pak
zbourán a jeho č. 248 dostaly „býkárny“ v obci.
Už roky si zastupitelé obce uvědomovali nevyhovující
stav obecního hostince s obecními býky na dvorku. Také
r. 1925 na svých schůzích hledali místo pro nové stáje.
Několikrát se us-nesli na jejich „konečném“ umístění, ale
nakonec to bylo úplně jinde. Jednou navrhovali „pod Záhumňama“,
jindy na Lubech pod silnicí (dnes je tam ulice
zvaná Družstevní) nebo u „Cibulňáka“ (to byl obecní pozemek
a na něm stará planá hruška někde poblíž Hanáčkovy
uličky). Také je umísťovali na „Malé rajčovni“, to byl
prostor pod lesíkem Hájkem. Tam cvičili vojáci jízdu na
koni v dobách, kdy bylo kasáren málo a regimenty zimovaly
ve „svých“ vesnicích. Na selských gruntech bývala ve
dvoře svět-nička pro vojáka a ve stáji měli místo pro jeho
koně (v Hluku mají Rajčulu podle něm. Reitschule).
Roku 1927 se starosta Jakub Mazur dohodl s Janem Vlkem,
že přenechá obci svůj domek č. 182 (stál mezi č. 86
a starým obecním hostincem) s dvorkem i zahradou. Dostane
zdarma stavební místo 17 X 30 m na Malé rajčovni a
40 000 Kč. Takže „býkárny“ s bytem ošetřovatele nakonec
postavil stavitel Josef Šuta v zahradě odkoupeného domku
s rozpočtem 128 945 Kč už roku 1928. Obec poskytla 39
tisíc, chovatelé dobytka si vypůjčili 60 tisíc a zbytek měl
být subvencován.
V roce 1929 si obec půjčila u Zemědělské hypotéční banky
350 000 Kč (později schvalovali dodatečné půjčky 100 a
45 tisíc) a v květnu 1929 se začal starý obecní hostinec i sousední
domek č. 182 bourat. Konkurs na stavbu vyhrál opět
stavitel Josef Šuta s původním rozpočtem 406 635,55 Kč (v
Pamětní knize farnosti je psáno, že stál 449 tisíc korun).
Obecní zastupitelstvo se rozhodlo udělat 9. 6. 1930 k
otevření nového hostince s kuželnou a tanečním sálem
slavnost s odpolední zábavou v režii obce.
30. 4. 1932 oznámil Josef Friedrich, že získal hostinskou
koncesi na dům č. 117 (po židovském majiteli Jakubu
Haasovi) a v následujícím roce postavil taneční sál.
Situaci v obci komentuje v Pamětní knize farnosti farář
Josef Kocian (od 26. 6. 1932), že lidé naříkají na bídu a
berou podpory, hospody jsou plné a dělají politiku. Roku
1934 si stýská: ...Je nouze, ale třetí hostinec u Dominiků
se od zák-ladů staví nový. Obec není schopná platit ani
úroky z dluhů - osadníci prostě neplatí přirážky, dluh obce
úžasně vzrůstá. Roku 1936: Obecní hostinec je velkým
břemenem pro obec, nájemce Jan Šimčík odešel do Hluku,
pronajato zdejšímu občanu Matouši Těthalovi za 4 500 Kč,
stál přes 400 tisíc - nenese ani 1% - stále velký dluh.
V období mezi světovými válkami vznikly v obci dvě
nové ulice. Jedna byla v nedávné době pojmenovaná na
Družstevní, tehdy těm místům říkali „Luby pod silnicí“
nebo u“ Cibulňáka“ (1m2 prodávala obec za 2,50 Kč) a ulice
pod Hájkem - tehdy to byla „Malá rajčovna“ (1m2 za 5 Kč).
Samozřejmě se stavělo na volných místech v obci a pokračovalo
se zvláště v ulicích Záhumní, Lánky a Lánová.
V řadě domů dnešní ulice Školní stojí dům č. 324. Původně
však toto číslo nesla dosud stojící chaloupka v humně,
je vidět dobře z Kříbu. Tu si prý vlastnoručně postavil
„Fúsala“ (kolem r. 1925) na kterého vzpomněl ve svých
Kukátkách páter Antonín Šuránek (rodák z č. 28).
R. 1932 oznámil kníže Lichtenštejn, že pro pozemkovou
reformu nemůže dále patronát nad kostelem pozdržeti, věnoval
jednou provždy faře 44 800 Kč na nákup pozemků.
Podle Pamětní knihy farnosti se dne 21. 2. 1936 začalo s
bouráním staré fary, jejíž fotografie se dochovala. Prostředky
na přestavbu se získávaly i sbírkou po domech. Plány nakreslil
rodák Stanislav Žajdlík, asistent při sdružení stavitelů. Sta-
-vební práce řídil polír Jan Durna. Zedníci pracovali nějakou
dobu i zdarma. Dne 30. 8. 1936 byla nová fara posvěcena.
Obec se snažila upravovat, zpevňovat cesty v obci i v
okolí. Od občanů kupovala 1m3 kamene na cesty za 25 Kč.
Ještě r. 1926 chtěla investovat 50 000 Kč do stavby silnice
přes Veselské Padělky a Podsůchoví do Blatnice, pak se
však zadlužila stavbou stájí a obecního hostince, a silnice
přes Antonínek byla posta-vena jindy.
Za starosty Jakuba Mazura r. 1925 projevila obec zájem
o zavedení elektřiny. Později však nabídky Západomoravských
elektráren (r. 1930 připojili na el. síť Blatnici) musela
ze známých důvodů odmítat.
Některé body ze schůzí obecního zastupitelstva:
4. 4. 1925 - mzda dělníkům sbírajícím housenky na obecních
ovocných stromech 10 Kč denně.
- schválili 25 000 Kč hasičům na motorovou stříkačku (nebyla
koupena).
8. 8. 1925 – souhlasili, že obec zaplatí ošetření 5 chudých
občanů v nemocnici, to se opakovalo v mnoha případech.
17. 6. 1926 - učitel Fantišek Šiman č. 252 dluží obci za nájemné
482,50 Kč, soudně vymáhat, industriální učitelka
Bohumila Gajdušková dluží 7,50 Kč, učitel František Riegel
na upomínku (60 Kč) neodpovídá.
6. 7. 1927 - Jakub Vaněk, obecní pokladník žádá o prodej
„agátu na oje do žentouru“, schváleno, 20 Kč do obecní
pokladny.
10. 9. 1927 - léčebné za Jaroslava Bočka (syn Fr. Bočka, obec.
zastupitele), obec zaplatí třetinu ošetřovacích útrat (vystřelil
si oko, klíč „naládovaný“ sírou ze zápalek se mu roztrhl).
28. 2. 1928 - zakoupení psacího stroje Remington - sleví-li
obecní tajemník ze služného 500 Kč ročně, stroj budiž
koupen.
25. 3. 1928 - starosta Jakub Mazur předává obecní správu
nově zvolenému starostovi Janu Radochovi.
8. 11. 1928 - Jan Malušek č. 280 žádá o povolení postavit
svým nákladem na veřejném statku na Podsedkách sousoší
Petra a Pavla - jednohlasně se povoluje (stálo Na dolině,
od r. 1965 u kostela).
20. 2. 1930 - je úředně nařízeno zvolit kronikáře a letopi-
-seckou komisi, zvolen učitel Vl. Vaculka.
16. 9. 1930 - místní kronikář Vaculka žádá od obce za vypracování
kroniky obnos 1 500 Kč, usneseno požádat o slevu.
5. 5. 1931 - Jakub Malůš č. 68 byl schválen policejním komisařem
se služným 600 Kč ročně (2. policajt – moc se krade).
28. 10 1931 - Jakub Haas žádá o slevu 500 Kč z 3 500 Kč za zhotovenou
silnici od jeho domu č. 117 až k palírni - zamítli (žid
Haas zřídil pálenici z domku č. 220, který postavil asi r. 1885
Jan Filípek (*1862), později Sokolovna, nyní Zahrádkáři).
Od počátku roku 1931 se musí Obecní zastupitelstvo
zabývat nazaměstnaností „zdejších chudších spoluobčanů“
(asi 60 osob). Z rozpočtu použili 13 000 Kč určených
na komunikace k stavbě cest, aby dali lidem výdělek. Zasypáním
žlebu na Zahradách byla napřímena polní cesta
vedoucí nad Mezcesty. Dali nezaměstnaným práci při
lámání kamene v obecních lomech. Na schůzi v prosinci
předložili nezaměstnaní rezoluci - žádají uvolnit k výplatě
8 000 Kč na svátky Vánoční a to „formou nouzových prací
nebo snád milodaru“. Polír Jan Durna navrhl, aby jednoroční
obnos 3 340 Kč od místního honebního výboru byl
použit na nouzovou práci.
Na schůzi 31. 12. 1931 se zastupitelstvo usneslo vyplatit
mzdy za nouzovou práci, dále však práci zastavit z důvodů
finančních - „další předměty jednání neprojednány z důvodu
pří-tomných schůzí nezaměstnaných, kterými jednání
ztěžováno – schůze byla starostou rozpuštěna“.
Schůze pokračovala 5. ledna 1932. - Polního hlídače volili ze
tří uchazečů. I když dosavadní hotař Jan Franta prohlásil,
že bude sloužit i za menší plat, zvolili Pavla Turčínka s podmínkou,
bude-li nejlaciněji sloužit. - Stavitel Šuta oznamuje,
že obec mu dosud dluží 35 tisíc za obecní hostinec.
Na další schůzi 26. 1. 1932 znovu zvolen hotařem Jan Franta
s platem 1 000 Kč. - Přijali do svazku zdejší obce dělníka
Jana Nakryjka, bytem od 13. 6. 1918 (uprchlík z Haliče).
7. 5. 1932 - stromky z obecní štěpnice (byla za hřbitovem),
hrušně za 12 Kč, jabloně 10 Kč (sazeničky akátu byly za 1
Kč) - „zájemci fotbálu“ žádají obec o propůjčení místa pod
Starýma horama (to byl asi problém, každá obecní pastvina
byla rozdě-lena na dílky, pronajímána a pečlivě vysékána).
21. 5. 1932 - Sdružení pěstitelů ovocných stromů žádá o sta-
-vební místo v trati Staré Zelnice (na Placi, nyní park) na
družstevní pálenici, všemi hlasy se vyhovuje (nevznikla).
4. 6. 1932 - starosta obce navrhuje mýtné na soukromé sil-nici
vedoucí k Sv. Antonínu, hlavně po čas poutní saisony pro
auta a též vozy, schváleno (infornmovati se u okr. úřadu).
15. 10. 1932 - žádost Jana Franty , majitele honitby (a ho-
-taře), aby mu byly obecní žleby prodány (chtěl zabránit
vyhra-bávání listí, které poškozuje úkryty zvěře!), - usneseno,
aby žleby byly prodány jako obvykle na dílky veřejnou
dražbou 18. října (listí na stlaní dobytku).
31. 12. 1932 - (hotař Jan Franta asi začal trucovat) zvolen
nový hotař Martin Křápek č. 45, plat 1 000 Kč, strážník
opět Jan Křivák č. 203, hlásní 2400 Kč jako loni.
22. a 23. 2. 1933 (rozhodli se šetřit) - odměna starosty návrh
1 000 Kč, odhlasováno 800 Kč, náměstek a radní návrh
400 Kč, odhlasováno, aby pracovali čestně - tajemník návrh
2 000 Kč, odhlasováno 1 500 Kč, pokladník návrh 1 000
Kč, odhlasová-no 800 Kč - služné strážníků bylo 1 500 Kč,
odhlasováno 1 300 Kč, zaosvětlování po obci 1 000 Kč, odhlasováno
800 Kč. - nedoplatek za stavbu obecního domu
45 000 Kč řešili výpůjčkou.
30. 12. 1933 – na výroční schůzi poděkoval starosta obecnímu
strážníku Janu Křivákovi za jeho službu, kterou konal 36
let k uspokojení všech občanů, dostal novoroční dárek 100
Kč (později vyhověli i jeho prosbě o „bezplatný dílek u Kříža
a dílek na seno jako nějaké penzí“. - z pěti uchazečů o uvolněné
místo „policajta“ byl v 3. kole zvolen Jan Křápek (č. 41 z
Pastůšek, dochovalo se jeho foto v uniformě s bubnem).
Miroslav Šálek
Horní mlýn asi z r. 1916, v popředí mlynář František Krchňáček s manželkou
a tři nevlastní děti (po mlynáři Hřebíčkovi)
Článek ze dne: 01.02.2008 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200609 ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
